Hrací strojek

Karel Plíhal

1:NBad svátečním pFitím čGmekáš, kdy už chD#ytím,
kdC#y už jiskra přD#eskočF4susí,    F 
nBáhle mezi řFečí vGme tmě ruka nD#ěčí
zlC#atým klíčkem FotočBí.
2:Stává se to zřídka, čas jak stará zídka
na prášek se rozdrolí,
pán se dvorně klaní, k tanci vyzve paní,
roztáčí se soukolí.
R:TF#iše cinká strojek hrBací, tF#óny hodné mistra sklC#áře,
mF#izí v dálce kdesi v mrBacích, kdF#e se rozpouštějí v pC#ářeF.
3:Pán se stále klaní roztančené paní,
nic jinýho neumí,
ač má v hlavě zmatky, kolečka a drátky
jeho vášně utlumí.
4:Tak jí aspoň znova šeptá něžná slova,
ona se jen usmívá,
ve strojku to chřestí, zvonivýho štěstí
pomaloučku ubývá.
5:Poslední dvě noty zpité do němoty
mizí na dně skleniček,
pán se ohnul v pase, a tak skončila se
krátká láska na klíček.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:07:01.503+00:00
Výsledky hledání: